Slunko, širé lány a vítr pohupující zlatavým obilím. Obrázek jak vystřižený z knížky Josefa Lady má však i stinnou stránku. Tisíce tun chemických látek, které se ročně rozpráší na česká pole, aby ochránily rostliny před různými chorobami či škůdci. Tyto pesticidy zvyšující efektivitu produkce totiž rovnou z pole putují do podzemní vody. A podle studie Státního zdravotního ústavu se už nacházejí v 75 procentech kohoutkové vody. Přitom pesticidy mají řadu nežádoucích účinků včetně těch rakovinotvorných.
Působí na centrální nervovou soustavu, ovlivňují imunitní a hormonální systém člověka. I když povolené limity překročilo minimum vzorků, odborníci i tak bijí na poplach. Nikdo totiž netuší, jak přesně působí koktejl různých pesticidů, které do sebe člověk denně dostává, ani jak se vzájemně ovlivňují.
Tyto látky se pochopitelně dostávají i do potravy. Není to tak dávno, co se řešila kauza toxického fipronilu, který se nejprve objevil v milionech vajec a později i v pečivu či vaječném likéru. Fipronil se přitom používá v některých chovech drůbeže jako prostředek proti parazitům, například blechám nebo klíšťatům. Podle Světové zdravotnické organizace může poškozovat játra, ledviny nebo štítnou žlázu, především pak u dětí. Uklidnit by vás nemělo ani to, že jde o povolené látky a jejich použití v každé potravině je omezeno určitým limitem.
„Jak opakovaně ukazují testy odborných laboratoří, producenti potravin se chtějí vejít do norem množství pro jednotlivý pesticid a používají více druhů pesticidů – 5, 10, ale i 15. Tím vzniká koktejlový efekt a my zatím netušíme, jaký je jeho dopad na naše zdraví,“ říká obezitoložka Hana Mojžíšová.
Lépe voní, krásně vypadá
Mnohé látky, které prokazatelně škodí našemu zdraví, se do jídla nedostávají omylem, ale zcela úmyslně. Pokrmy „jen“ vylepšují. Dělají jídlo chutnější, hezčí, voňavější. Jako například fosfáty. Do jídla se přidávají z mnoha důvodů: jako kypřicí prostředky, stabilizátory mléčných disperzí a největší uplatnění najdou u masných výrobků, protože dokážou vázat vodu. To se hodí zejména při tepelné úpravě. Takové vinné klobásy jsou pak šťavnatější, chutnější.
Jenže podle mnohých studií nás lahodnější sousto stojí častější kardiovaskulární problémy, zažívací potíže a hyperaktivitu dětí. Nejohroženější skupinou jsou pak lidé s poruchami ledvin. Mnohé studie ukázaly, že zvýšený obsah fosforu v krvi u pacientů s chronickým onemocněním ledvin je spojen s vyšší úmrtností. Pozor by si měli dávat i milovníci colových nápojů, za jejich typickou štiplavou chuť může kyselina fosforečná. Vysoké dávky fosforečnanů mohou narušit rovnováhu mezi vápníkem a fosforem v těle a výsledkem je nedostatek vápníku v organismu.
Dalším zlepšovákem jsou dusitany, které se přidávají do masa, protože zachovávají jeho růžovou barvu, podporují chuť a chrání ho před některými bakteriemi. Jenže typická uzená chuť není zadarmo.
Éčka nejsou jen strašák, některá opravdu škodí |
„Principem je zabránění oxidaci svalového barviva myoglobinu a uzenina zůstane růžová i po tepelné úpravě. Dusitan je toxickou látkou, u níž navíc při reakci s aminokyselinami v těle hrozí vytváření karcinogenních nitrosaminů. Světová zdravotnická organizace zařadila uzeniny, jako je šunka, slanina či párky, na seznam prokázaných karcinogenů. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) došla k závěru, že tyto masné výrobky mohou způsobovat rakovinu trávicího traktu. A je známo, že Česká republika drží prvenství v oblasti rakoviny tlustého střeva,“ varuje Mojžíšová.
Zrádné barvičky
Častým zlepšovákem, který má za úkol nalákat zejména dětské zákazníky, jsou barviva. Není nic lepšího než sytě žlutá, modrá či oranžová limonáda. Přitom škodlivost mnohých barviv je dlouhodobě prokázána a v mnoha zemích se dokonce používat nesmějí.
Tak například žluť, tu na etiketách najdete pod názvem E110. Používá se k dobarvování nealkoholických nápojů, sladkostí, hořčic a instantních polévek. Může způsobit alergické a astmatické reakce, bývá dávána do souvislosti s dětskou hyperaktivitou, průjmem i zvracením. Proto je třeba ve Švédsku, Finsku a Norsku zcela zakázána a Evropská unie u ní před časem snížila povolenou denní dávku.
Podobně je na tom potravinářská červeň, která se přidává do kečupů, cukrovinek, marmelád či limonád. Éčko s číslem 124 podle mnohých studií může způsobit astma, existuje také podezření, že se jedná o karcinogen. V USA není toto barvivo vůbec povoleno, Evropská unie jej sice povoluje použít, ale jen v omezeném množství.
Sůl i cukr
Vedle těchto upozaděných „jedů“ existují i takové, které známe všichni moc dobře. Do své kuchyně je vpouštíme denně, nabízíme je dětem a libujeme si nad tím, jak nám chutnají. Mezi ty nejzákeřnější patří podle shody odborníků transmastné nenasycené kyseliny.
„Zvyšují zejména riziko onemocnění srdce a cév, výskyt cukrovky 2. typu, podporují záněty a obezitu,“ říká lékařka Marie Skalská z Pro Fit Institutu. Lidem radí, aby četli obaly, a pokud objeví nápis „částečně ztužený tuk“, ať produkt raději vrátí.
„Připravujte si pokrmy doma, namísto polotovarů či fast foodů, u nichž netušíte, zda použitý olej už není použitý 400krát. Transmastné kyseliny jsou často v náplních sušenek, trvanlivého pečiva, takzvaně čokoládových pochoutkách,“ dodává ještě.
Její kolegyně, specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková, zase upozorňuje na dramatické nadužívání cukru. „Většina z nás se jím už roky přejídá, jeho nadměrná a opakovaná konzumace vede k rozvoji takzvané inzulinové rezistence a ta je dnes spojována s obezitou, cukrovkou 2. typu, nemocemi srdce a cév i Alzheimerovou demencí,“ dodává Slimáková.
